Posilte střed těla a zlepšíte ovládání kluzáku
Další důležitý faktor je délka. Standardní délka 60 metrů je univerzální pro většinu jednodélkových cest. Pokud ale lezeš na dlouhých cestách, kde se slaňuje, potřebuješ lano alespoň 70 metrů, jinak se může stát, že ti chybí pár metrů při slanění. Častou chybou je kupovat lano pouze podle ceny nebo barvy stěn do obýváku. Zaměř se na certifikaci, stav oplétky a pravidelně kontroluj lano po každém pádu nebo i po běžném používání. Jakékoli poškození oplétky, deformace nebo tvrdá místa znamenají konec životnosti lana.
Do své přípravy zařaďte také nácvik rovnováhy na jedné noze. Ve vzduchu sedíte v závěsném systému, ale při startu a přistání stojíte. Statická rovnováha na labilní ploše (například na měkkém polštáři) zlepšuje spolupráci svalů kolem kotníku a kolena. Postavte se na pravou nohu, pokrčte mírně koleno a druhou nohu zvedněte tak, abyste udrželi pánev v rovině. Vydržte minutu, pak vystřídejte. Snažte se přitom dívat před sebe, ne na zem – v letu se také díváte na horizont, ne na své nohy. Tento cvik má překvapivý efekt: zlepší se vám cit pro jemné korekce kluzáku v turbulentním vzduchu, aniž byste o tom při letu osvětlení v obývákuědomě přemýšleli.
Klasický ferratový set má dvě karabiny, tlumič a krátkou a dlouhou odbočku. Na začátku si obě karabiny připněte na lano, a to vždycky před tím, než vstoupíte na první stupačky. Naučte se pracovat s tím, že jedna karabina je připnutá vždy. Obměňujte je plynule: odepnete jednu, posunete, připnete, pak teprve odepnete druhou. Nikdy nemějte obě odepnuté zároveň. Zní to banálně, ale v terénu, kde vám pod nohama cvakají kovové stupačky a do ruky se pletou jistící lana, je tohle to jediné, co vás drží.
Pohyblivost kyčlí, kterou oceníte při startu i v letu Třetí oblast, kterou paraglidisté často podceňují, je pohyblivost kyčlí a zadní strany stehen. Při startu do svahu potřebujete běžet s těžištěm nad nohama a zároveň kontrolovat kluzák nad hlavou. Ztuhlé hamstringy vás nutí předklánět trup, což mění úhel náběhu a může vést k předčasnému zvednutí kluzáku. Jednoduchý test: zkuste se předklonit s nataženýma nohama a dosáhnout prsty na zem. Pokud nejste schopni se dotknout země, zařaďte do tréninku výpady s rotací. Postavte se do dlouhého výpadu, přední koleno pokrčte, zadní nohu nechte nataženou a patu zabořenou do země. Pak se otočte trupem směrem k přední noze a natáhněte protilehlou ruku ke stropu. Tím protáhnete ohýbače kyčle i svaly kolem pánve. Držte pozici třicet vteřin a vyměňte strany.
Rytmus se mění podle typu vlny. V širokých, pravidelných vlnách stačí pomalé, silné záběry. V úzkých, chaotických peřejích je lepší krátké a rychlé „šlápnutí do vody". Pokud loď začne příliš rotovat, použijte protizáběr na opačné straně. Když cítíte, že vás voda tlačí ke skále, nepřestávejte pádlovat, ale naopak zvyšte frekvenci. Přidržování se skály nebo jiného člena posádky je nejjistější způsob, jak se převrátit.
Nakonec si mnoho lidí neuvědomuje, že vlastní bezpečnost je vždy na prvním místě. Při pokusu o pomoc tonoucímu v horském potoce nebo při sestupu ke zraněnému na strmém svahu se zachránci sami stávají oběťmi. Pokud nemáte jistotu, že se k postiženému dostanete bezpečně, zůstaňte na místě, kde jste v kontaktu s okolím, a vyčkejte na příjezd horských záchranářů. Riskantní hrdinství bez potřebného vybavení a znalostí obvykle končí dvojnásobnou tragédií.
Základem je posílení takzvaného středu těla, tedy hlubokého stabilizačního systému. Ten zahrnuje nejen břišní svaly, ale i svaly pánevního dna, hluboké zádové svaly a bránici. Stačí třikrát týdně věnovat deset minut cviku, kterému se říká mrtvý brouk. Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou do devadesáti stupňů a ruce vzpažte tak, aby směřovaly ke stropu. Pomalu spouštějte pravou ruku za hlavu a současně levou nohu vystírejte před sebe, dokud se patou téměř nedotknete země. Vnímejte, že se bedra po celou dobu tisknou k podložce. Měňte strany. Cvik je náročnější, než vypadá, a klíčové je pomalé provedení – rychlost znamená, že zapojujete švihové svaly, a ne hluboký stabilizační systém.
Druhým pilířem je stabilita ramen a horní části zad. Při řízení kluzáku totiž neustále přenášíte sílu z rukou přes lopatky do celého trupu. Slabá mezilopatková svalovina vede k tomu, že se ramena tlačí dopředu a vy ztrácíte přesnost. Vhodný je cvik v podobě přítahů s odporovou gumou. Upevněte gumu ve výši hrudníku, uchopte ji oběma rukama a stáhněte lopatky k sobě, jako byste chtěli mezi ně chytit ořech. Vydržte dvě vteřiny a pomalu se vracejte. Pozor na typickou chybu: nezvedejte ramena k uším, naopak je držte daleko od nich a stahujte pouze lopatky. Proveďte tři série po dvanácti opakováních.
If you have any questions regarding where and the best ways to use úložné prostory V malém bytě, you can call us at our internet site.