Vrstvení sklenic ve zavařovacím hrnci: chyba, která praskne sklenici

Vrstvení sklenic ve zavařovacím hrnci vypadá jako banalita, dokud první sklenice nepraskne. Většina prasklin nevznikne kvůli špatnému sklu, ale kvůli tomu, jak jsou sklenice poskládané a jak se s nimi během vkládání a vyjímání manipuluje. Základ je jednoduchý: sklenice se nesmí dotýkat jedna druhé ani dna hrnce, a to ani bokem, ani dnem.

Zelí nakrájejte na tenké nudličky, ideálně široké dva až tři milimetry. Silnější plátky se hůř udusají a zůstanou v nich vzduchové kapsy. Solte v poměru zhruba dvě procenta soli na hmotnost zelí, tedy dvacet gramů na kilogram. Používejte kuchyňskou sůl bez jódu a bez přísad proti hrudkování, protože jedlý jód a aditiva mohou kvašení zpomalit nebo pozměnit chuť. Po osolení zelí prohněťte rukama nebo tlučte v hrnci, dokud nepustí dost šťávy, aby se dalo snadno potopit.

K jablkům a hruškám se hodí tymián, rozmarýn nebo šalvěj. Tymián dejte na litr nálevu dvě až tři větvičky, rozmarýn jednu, šalvěj dvě menší lístky. K meruňkám a broskvím funguje máta a meduňka, k třešním zase bazalka a trocha levandule. Levanduli dávejte opravdu střídmě, jeden dva květy na litr, jinak kompot zhořkne. Bezinky a bezový květ se hodí k jahodám i rybízu, ale jen krátce povařené, jinak ztratí vůni.

Krátký var místo dlouhého provařován

Nádobu nechte stát na tmavém a klidném místě. První dny ji každý den jemně promíchejte vařečkou, aby se kyslík dostal do celého objemu, a pak nechte být. Po týdnu až dvou se na hladině vytvoří tenký film — to je začátek matky. Pokud se objeví chomáčky plísně, bílý nebo nazelenalý povlak, proměna bytu celý obsah vylijte a začněte znovu. Šedý nebo hnědý film naopak patří k procesu a není důvod k panice.

Hotový ocet poznáte podle vůně a chuti. Když je ostrý, čistý a bez stop alkoholu, je hotový. Trvá to obvykle tři až šest týdnů podle teploty a množství. Ocet přelijte přes jemné sítko do čistých lahví, uzavřete a skladujte na chladném místě. Matku si nechte v malé sklenici s trochou octa pro další várku. Nejčastější chybou je příliš mnoho cukru ve výchozí tekutině — kvašení pak přechází v alkoholové a ocet je slabý. Druhou chybou je dolévání vody během procesu, které ředí kyselinu a zvyšuje riziko plísně.

Matka octa není nutná, ale výrazně zrychlí start Když máte od někoho kousek hotového octa s tzv. matkou — rosolovitým povlakem na hladině — přidejte ho do nádoby. Matka obsahuje živé octové bakterie a kvašení se rozběhne během několika dní. Bez matky to jde také, bakterie jsou ve vzduchu, ale start může trvat týdny a hrozí, že se dřív uchytí plísně. Teplota místnosti by se měla držet mezi 20 a 28 °C. Chlad kvašení zpomalí, přímé slunce a průvan mu škodí.

Nejdřív si připravte nádobu. Sklenice nebo kameninový hrnec s širokým hrdlem funguje lépe než úzká láhev, protože octové bakterie potřebují styk se vzduchem. Nádobu vypláchněte horkou vodou a nechte uschnout. Nalijte do ní výchozí tekutinu tak, aby sahala maximálně do dvou třetin objemu — při kvašení vzniká pěna a tekutina by mohla přetéct. Hrdlo převažte čistou gázou nebo plátnem a zajistěte gumičkou. Vzduch musí proudit dovnitř, ale prach a octové mušky zůstat venku.

Octové kvašení začíná tam, kde končí alkoholové kvašení. Pokud máte doma víno, mošt nebo cider, které už zkvasily a nechcete je pít, můžete je přeměnit na ocet. Potřebujete k tomu jen vhodnou nádobu, kyslík a trpělivost. Zásadní je pochopit, že octové bakterie nepotřebují cukr, ale alkohol — proto se do hotového vína nepřidává další cukr ani voda.

Jak naplnit sklenice a nastavit teplo

If you have any sort of inquiries relating to where and ways to use zdroj, you can contact us at the web-site.