Čím méně světla, tím méně hnojiva? Co dělat s pokojovkami v zimě?
Annette
0
2
11.10 23:54
Existuje úzká skupina případů, kdy přihnojení v zimě prospěje. Jsou to rostliny pěstované v nádobách ve skleníku nebo v temperované místnosti, kde teplota neklesá pod bod mrazu a rostliny pokračují v růstu. Tam lze použít hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, které podporuje odolnost a kvetení. Draslík zpevňuje pletiva a pomáhá rostlině zvládat byt v panelákuýkyvy teplot. Dávkujte ale maximálně polovinu běžné koncentrace a aplikujte jednou za tři až čtyři týdny.
Co prozradí povrch substrátu a kořeny při přesazován
Kdy má zimní hnojení smysl a jak ho prové
Kdy je lepší hnojivo odložit a co místo něj udělat U rostlin v tmavých koutech, u těch, které shodily listy, a u všech, které jste právě přesadili do čerstvého substrátu, hnojení vynechte úplně. Čerstvý substrát obsahuje dost živin na několik měsíců dopředu a přídavek hnojiva může kořeny po přesazení spálit. Stejně tak nehnojte rostliny napadené škůdci nebo ty, které stojí ve studené místnosti s teplotou pod patnáct stupňů – v chladu kořeny přijímají živiny jen velmi pomalu a přebytek se ukládá v zemině.
V zimě se většina pokojových rostlin dostává do jiného režimu, než na jaký jsou zvyklé od jara do podzimu. Krátký den, málo světla a sušší vzduch z topení znamenají, že rostliny rostou pomalu nebo vůbec. Právě proto je hnojení v tomto období nejčastější příčinou spálených kořenů a zasolené zeminy. Základní pravidlo zní: dokud rostlina aktivně neroste, nemá smysl ji krmit. Hnojivo, které rostlina nevyužije, se v substrátu hromadí a postupně škodí.
Než sáhnete po lahvičce, zjistěte, v jaké kondici rostlina je. Podívejte se na špičky nových výhonů – pokud se od posledního hnojení objevily alespoň dva nové lístky, rostlina roste a přihnojit můžete. Pokud stojí, je lepší počkat. Výjimkou jsou druhy, které kvetou právě v zimě, například vánoční kaktus nebo brambořík; ty potřebují výživu i během chladnějších měsíců, ale v nižší koncentraci, obvykle poloviční oproti letní dávce.
Pokud si nejste jistí, zda rostlina hnojivo potřebuje, dejte přednost opatrnosti. Jedna vynechaná dávka rostlinu neohrozí, jedno nadbytečné hnojení ano. Do jara stačí rostliny udržet ve světle, omezit zálivku a občas otřít listy od prachu, aby lépe zachytily málo světla, které je k dispozici. S prvními delšími dny na konci února můžete dávku postupně zvyšovat a vrátit se k běžnému režimu.
Nejčastější chybou je hnojení podle zvyku z léta. Lidé zalévají stejně často jako v červenci a ke každé zálivce přidávají hnojivo, jenže rostlina v zimě vodu tolik nespotřebuje. Výsledkem je zasolená zemina, bílé krusty na povrchu substrátu a hnědé špičky listů. Další častou chybou je hnojení těsně před spaním rostliny v chladné naopak ihned po přesunu z teplého obchodu domů, kdy je rostlina ve stresu a živiny neumí zpracovat.
Přesazujte také po zakoupení nové rostliny, pokud je v rašelině nebo v příliš malém květináči, a vždy, když rostlina po přesazení z předchozí sezony výrazně zpomalí růst. Na jaře je pro většinu druhů nejvhodnější doba, protože rostlina má dost světla i energie na regeneraci. Na podzim a v zimě přesazujte jen v nutném případě, třeba při napadení škůdci v substrátu.
Jak poznat, že substrát nesed
Praktický postup pro zimní přihnojování je jednoduchý. Hnojte nejvýše jednou za čtyři až šest týdnů, a to pouze rostliny, které zjevně přirůstají. Použijte hnojivo rozpuštěné ve vodě v poloviční dávce oproti návodu na obalu a aplikujte ho až po předchozím zalití čistou vodou, aby se nespálily suché kořeny. Nikdy nehnojte do zcela vyschlého substrátu a nikdy nenechávejte rostlinu stát v misce s přebytečným roztokem – přebytek ihned slijte.
Přesazení do čerstvého substrátu není kosmetický zákrok, ale zásah do kořenového systému. Rostlina po něm potřebuje čas, aby se vzpamatovala, a proto se vyplatí přesazovat jen tehdy, když k tomu existuje konkrétní důvod. Nejde o pravidelnou údržbu podle kalendáře. Některé druhy vydrží v jednom substrátu dva roky, jiné potřebují obnovu každý rok, a velké vzrostlé kusy klidně i déle.
Při samotném přesazení postupujte opatrně. Květináč obraťte a rostlinu vyjměte i s kořenovým balem, starý substrát oklepejte jen z okrajů, ne z celého balu. Zdravé kořeny nechte neporušené, odstřihněte pouze suché, černé nebo zahnívající části čistými nůžkami. Nový květináč zvolte o jeden až dva centimetry větší v průměru, ne výrazně větší — přebytek substrátu zadržuje vlhkost a kořeny v něm snadno uhnívají. Na dno dejte drenážní vrstvu, rostlinu usaďte do stejné hloubky jako dřív a substrát lehce přitlačte, ne udusejte.
Co prozradí povrch substrátu a kořeny při přesazován
Kdy má zimní hnojení smysl a jak ho prové
Kdy je lepší hnojivo odložit a co místo něj udělat U rostlin v tmavých koutech, u těch, které shodily listy, a u všech, které jste právě přesadili do čerstvého substrátu, hnojení vynechte úplně. Čerstvý substrát obsahuje dost živin na několik měsíců dopředu a přídavek hnojiva může kořeny po přesazení spálit. Stejně tak nehnojte rostliny napadené škůdci nebo ty, které stojí ve studené místnosti s teplotou pod patnáct stupňů – v chladu kořeny přijímají živiny jen velmi pomalu a přebytek se ukládá v zemině.
V zimě se většina pokojových rostlin dostává do jiného režimu, než na jaký jsou zvyklé od jara do podzimu. Krátký den, málo světla a sušší vzduch z topení znamenají, že rostliny rostou pomalu nebo vůbec. Právě proto je hnojení v tomto období nejčastější příčinou spálených kořenů a zasolené zeminy. Základní pravidlo zní: dokud rostlina aktivně neroste, nemá smysl ji krmit. Hnojivo, které rostlina nevyužije, se v substrátu hromadí a postupně škodí.
Než sáhnete po lahvičce, zjistěte, v jaké kondici rostlina je. Podívejte se na špičky nových výhonů – pokud se od posledního hnojení objevily alespoň dva nové lístky, rostlina roste a přihnojit můžete. Pokud stojí, je lepší počkat. Výjimkou jsou druhy, které kvetou právě v zimě, například vánoční kaktus nebo brambořík; ty potřebují výživu i během chladnějších měsíců, ale v nižší koncentraci, obvykle poloviční oproti letní dávce.
Pokud si nejste jistí, zda rostlina hnojivo potřebuje, dejte přednost opatrnosti. Jedna vynechaná dávka rostlinu neohrozí, jedno nadbytečné hnojení ano. Do jara stačí rostliny udržet ve světle, omezit zálivku a občas otřít listy od prachu, aby lépe zachytily málo světla, které je k dispozici. S prvními delšími dny na konci února můžete dávku postupně zvyšovat a vrátit se k běžnému režimu.
Nejčastější chybou je hnojení podle zvyku z léta. Lidé zalévají stejně často jako v červenci a ke každé zálivce přidávají hnojivo, jenže rostlina v zimě vodu tolik nespotřebuje. Výsledkem je zasolená zemina, bílé krusty na povrchu substrátu a hnědé špičky listů. Další častou chybou je hnojení těsně před spaním rostliny v chladné naopak ihned po přesunu z teplého obchodu domů, kdy je rostlina ve stresu a živiny neumí zpracovat.
Přesazujte také po zakoupení nové rostliny, pokud je v rašelině nebo v příliš malém květináči, a vždy, když rostlina po přesazení z předchozí sezony výrazně zpomalí růst. Na jaře je pro většinu druhů nejvhodnější doba, protože rostlina má dost světla i energie na regeneraci. Na podzim a v zimě přesazujte jen v nutném případě, třeba při napadení škůdci v substrátu.
Jak poznat, že substrát nesed
Praktický postup pro zimní přihnojování je jednoduchý. Hnojte nejvýše jednou za čtyři až šest týdnů, a to pouze rostliny, které zjevně přirůstají. Použijte hnojivo rozpuštěné ve vodě v poloviční dávce oproti návodu na obalu a aplikujte ho až po předchozím zalití čistou vodou, aby se nespálily suché kořeny. Nikdy nehnojte do zcela vyschlého substrátu a nikdy nenechávejte rostlinu stát v misce s přebytečným roztokem – přebytek ihned slijte.
Přesazení do čerstvého substrátu není kosmetický zákrok, ale zásah do kořenového systému. Rostlina po něm potřebuje čas, aby se vzpamatovala, a proto se vyplatí přesazovat jen tehdy, když k tomu existuje konkrétní důvod. Nejde o pravidelnou údržbu podle kalendáře. Některé druhy vydrží v jednom substrátu dva roky, jiné potřebují obnovu každý rok, a velké vzrostlé kusy klidně i déle.
Při samotném přesazení postupujte opatrně. Květináč obraťte a rostlinu vyjměte i s kořenovým balem, starý substrát oklepejte jen z okrajů, ne z celého balu. Zdravé kořeny nechte neporušené, odstřihněte pouze suché, černé nebo zahnívající části čistými nůžkami. Nový květináč zvolte o jeden až dva centimetry větší v průměru, ne výrazně větší — přebytek substrátu zadržuje vlhkost a kořeny v něm snadno uhnívají. Na dno dejte drenážní vrstvu, rostlinu usaďte do stejné hloubky jako dřív a substrát lehce přitlačte, ne udusejte.